Teze 10: Osvěta, vzdělávání a výchova jsou integrální součástí všech realizovaných opatření.

Fungování města je komplexní proces, k jehož pochopení je třeba přinejmenším elementární znalost a snaha o porozumění. Po letech klientelistického rozhodování, kdy bylo zapojení veřejnosti do rozhodování o konkrétních záměrech buďto nemožné, nebo možné jen velmi obtížně po vynaložení značného úsilí, existuje ve společnosti jen velmi malá důvěra v záměry, které by měly či mohly přinést jakoukoli změnu, a to i přesto, že je současný stav dlouhodobě neudržitelný a veřejnost si toho je vědoma.

Investice do osvěty, vzdělávání a výchovy se může pro město jevit jako těžko uchopitelná, současně se ale nejvíc vyplatí. Odpor vůči „záměrům papalášů či vlivových skupin“ plynoucí z neznalosti či zaujatosti může zablokovat i nejprogresivnější návrh, naopak pozitivní přijetí záměrů informovanou veřejností v řadě případů značně napomáhá i vlastnímu fungování nových řešení.

Součástí všech prezentovaných řešení proto musí být maximální informování veřejnosti a osvěta zaměřená na plošně doposud neaplikované postupy (kap. 4.20). Důležité je také postupné zvyšování míry participace veřejnosti, vedoucí i k realizaci místními komunitami navržených projektů až do výše 2 % rozpočtu na dopravu a veřejný prostor (podrobněji kap. 4.21). Obecná osvěta se soustřeďuje na seznamování s důsledky individuálních dopravních voleb a přednostmi progresivních řešení. K užívání městského prostředí inspiruje mimo jiné živá kultura ve veřejném prostoru a víkendové otevírání ulic bezmotorovým uživatelům (taktéž 4.20).